Senec

další projekty kategorie …

Autoři: Radek Lampa, Jan Mackovič, Jakub Killnar

Rok studie/realizace: 2006/2010

Investor: soukromá osoba

Místo: Senec u Plzně

Z každé místnosti do zahrady

Rozhodnout se, co je důležitější: když do rodinného domu svítí slunce, nebo to, co z domu vidíme.

Pozemek na hraně lesa a les je na sever. Tam jsou dvě priority, kam se chci dívat? Na sever do lesa nebo na jih do ulice? Je to úloha o tom, jestli je pro psychiku člověka důležité dívat se na osluněnou stranu lesa a tedy mít stále veselý pocit slunného dne, a nebo dívat se na protější fasády domů ve stínu. A tedy mít pocit úplně opačný.

U každého rodinného domu je nejdůležitější klient. Proto je důležité se zmínit o tom, že se jedná o rodiče středního věku, kteří mají tři dcery. On je spolumajitelem softwarové firmy. Chtěli odejít z města a žít v přírodě. Ne na venkově! Les je v samotném sousedství pozemku. Místo pro procházky, běhání a jízdu na kole. Požadavek na bydlení na jedné úrovni. Přízemní bydlení na přízemí. Z toho vzešel koncept. Přízemí jsme chtěli otevřít do lesa. A celá myšlenka se týkala tohoto zadání. Omezením bylo, že les, který byl pro investora důležitý, je na severní straně. Mnoho architektů si myslí, že hlavní okna mají směřovat na jih, na osluněnou stranu. Osobně si myslím, že tento předsudek je na posledním místě. Dům a jeho oči – tedy okna – má být orientován ke směru, proč jsme ten dům chtěli stavět zrovna tady. Hezký výhled, rybník, hezká stavba. Cokoliv, co bylo důvodem, proč si klient koupil zrovna tento pozemek. Takže jsme navzdory všem skriptům a poučkám, otočili hlavní prostory domu – jídelnu s obývacím pokojem otočili na sever. Je lepší dívat se do lesa, který je osvětlen sluncem a já jsem ve stínu a nebo dívat se, osvětlen sluncem, do lesa, který je ve stínu. Myslím, že pro vnitřní spokojenost člověka je optimističtější dívat se do osvětleného lesa, než do tmavého lesa. Slunce tedy vnímám ne tak, že mi svítí do oken, ale prostřednictvím lesa – což byla motivace ke koupi pozemku právě tady. Bydlení v rodinném domě je zdravé proto, že maximum času tráví na zahradě. Takže je na slunci. Není tedy důležité, aby byly na slunci i místnosti, spíš naopak. Z toho vznikl koncept, že denní obytná část rodinného domu bude hodně prosklená, orientovaná na sever, do lesa. A do ulice, do veřejné části pozemku budou ložnice. Tedy na jih. Klient, jehož prací je |IT je systémový člověk, toužící po jednoduchosti , čistotě, neokázalosti. Chtěl mít právě takový dům. Dům, jehož smysl je uvnitř, ne navenek. Proto je dům zvenku nenápadný. Dům má velkou krytou terasu, kterou považuji za další obytnou místnost, možná nejdůležitější. Je to prodloužená část jídelny – snídaně, obědy, večeře, pokud to jde se odehrává zde. Kuchyně je tedy spojená s terasou a slouží jako venkovní jídelna. Nejvíc si cením jednoduchého a jasného konceptu. Největší radost je jednoduchá a racionální dispozice, kde musí mít každý metr čtvereční svůj smysl a funkci. Navíc musí dispozice i dobře fungovat tak, aby každý člen rodiny měl právo na soukromí a klid. Finanční limit a velikost pozemku bohužel neumožnily stavbu garáže. Klient dal přednost, a zřejmě správně, vzniku venkovní sauny.

Klasický zděný přízemní dům s plochou střechou a s podélným nosným stěnovým systémem, který zároveň odděluje jednotlivé funkce domu od sebe – na denní část, servisní část a noční část.